Metropolitní ozvučná deska 1.3

07.12. 2012

[1]

3. 12. 2012, Praha - V sobotu 1. 12. 2012 se už potřetí uskutečnilo setkání pražských politiků s odborníky sdruženými v Metropolitní ozvučné desce. Bezmála celodenní jednání se podobně jako minule neslo v duchu intenzivní odborné diskuze nad tématy přímo souvisejícími s rozvojem metropole.  Pozvání do Rezidence primátora přijali z řad členů ozvučné desky mj. Radek Špicar, ředitel české pobočky Aspen Institute, prof. Zdeněk Zavřel, děkan Fakulty architektury ČVUT, architekt a publicista Adam Gebrian či ekonomka Ilona Švihlíková. Plénum přivítalo také několik hostů, mezi nimi byli Jan Hamza, předseda představenstva Pražské paroplavební společnosti a.s., Petr Štěpánek, zastupitel Prahy 4, Lukáš Vacek z o.s. Praguewatch či Jan Krčmář z o.s. Auto*mat. Jednání stejně jako minule předsedal první náměstek primátora Tomáš Hudeček (TOP 09)

V první části bezmála celodenního workshopu navázalo plénum odborníků na předchozí kritiku současné podoby pražského Strategického plánu. Náměstek primátora Tomáš Hudeček otevřel dlouhodobou diskuzi nad novou vizí pro Prahu, která by měla odpovědět na otázku, kde v dnešním kontextu leží potenciál města. Nová vize by měla reflektovat postavení Prahy nejen v rámci České republiky. V evropském prostoru by se Praha měla primárně soustředit na severo-jižní osu Berlín-Praha-Vídeň. Opakovaně bylo potvrzeno, že zcela zásadní je, že nositeli nové vize resp. vizí musí být samotní Pražané. Tak se stane sdílenou a funkční, stejně jako kroky, které povedou k jejímu naplňování. Praha se musí orientovat primárně na život svých obyvatel a jejím návštěvníkům skrze ně nabízet živoucí metropoli Evropy a ne pouze statický a v některých aspektech mrtvý skanzen. „Je potřeba zdůrazňovat že jednou z hlavních příležitostí Prahy představuje energie a aktivita jejích obyvatel,“ připomněl developer Tomáš Ctibor.
Některá témata byla diskutována jen velmi okrajově a zůstala zatím bez hlubší diskuze, což by mělo být řešeno pokračováním těchto diskuzí a jejich větší strukturací a specifikací. 

 

Velmi živě a intenzivně se debatovalo o podobě pražských nábřeží a náplavek a především o způsobu, jakým má město tento veřejný prostor spravovat. Této diskuze se účastnila také radní pro oblast majetku a podpory podnikání paní Aleksandra Udženija (ODS), která zdůraznila odpovědnost města za technický stav vltavských náplavek. To kromě jiného znamená vyřešit otázky úklidu a napojení náplavek na okolní síť ulic, či zamezení parkování automobilů. Diskutující zhusta zdůrazňovali, že náplavky jsou Pražany i turisty vyhledávané právě pro svůj jedinečný genius loci. Není tudíž žádný důvod je zatěžovat dalšími „atrakcemi“ či přídavnými funkcemi. Naopak je žádoucí, aby některé z nich zůstaly kvůli svému specifickému charakteru tiché a klidné.  „Bylo by omylem domnívat se, že by náplavky měly městu vydělávat. Náplavky jsou stejným veřejným prostorem jako např. park a úkolem veřejného prostoru přece není, aby Praze vydělával, nýbrž aby tam obyvatelé města nacházeli odpočinek “ shrnuje postoj ozvučné desky vedoucí Kanceláře veřejného prostoru Pavla Melková.  „Jsem rád, že se nám zde na tomto plénu podařilo sjednotit názory na tuto problematiku, která je v současné době v centru zájmu mnoha Pražanů,“ dodává náměstek primátora Tomáš Hudeček.

V třetí části programu představil vedoucí Kanceláře metropolitního plánu Roman Koucký metodiku, podle které bude nový územní plán Prahy vznikat. V diskuzi byly vyjasněny otázky platnosti aktuálního územního plánu a předpokládaného harmonogramu přípravy Metropolitního plánu Prahy. Až do schválení MPP (nebo dle stavebního zákona do roku 2021) bude platit stávající územní plán, ve kterém mohou být v případě potřeby pořizovány změny. Příprava MPP bude probíhat souběžně s přípravou Strategického plánu Prahy (dále jen SPP), jehož příprava je v počátcích. Oba procesy budou vzájemně komunikovat. Příprava MPP je zároveň příležitostí sladit tento dokument s dalšími vytvářenými dokumenty (např. Management plánem péče o památku UNESCO). V diskuzi byla opakovaně zdůrazněna priorita komunikace MPP směrem k odborné i široké veřejnosti a možnosti její participace. Činnost stálého informačního střediska by měla být také finanční prioritou. Nemělo by se jednat o formální informování, ale o iniciaci participace občanů na tvorbě plánu a rozvoji města. Standard komunikace a participace občanů by měl být výrazně vyšší, než tomu bylo doposud.
Debata o MPP bude pokračovat na lednovém zasedání Metropolitní ozvučné desky, kde bude první pracovní verze zadání předložena k diskuzi.

Čtvrté setkání Metropolitní ozvučné desky se uskuteční 26. 1. 2013.

[2]

Videozáznam z jednání

 

Přítomní členové a hosté

Kateřina Bečková
Richard Biegel
Tomáš Cach
Tomáš Ctibor
Adam Gebrian
Jan Hamza
Miloš Havelka
Petr Hlaváček
Pavel Hnilička
Tomáš Hudeček
Karolína Jirkalová
David Kašpar
Michal Kohout
Milan Körner
Jana Kostelecká
Roman Koucký 
Ivo Koukol
Jan Krčmář
Pavel Křeček
Kamil Kubiš
Karel Maier
Václav Malina
Vít Máslo
Pavla Melková
Dan Merta
Osamu Okamura
Radim Perlín
Alena Rybníčková
Jiří Sádlo
Jan Sedlák
Bohuslav Svoboda
Kateřina Szentesiová
Radek Špicar
Petr Štěpánek
Ilona Švihlíková
Zdeňka Táborská
Aleksandra Udženija
Petr Urbánek
Lukáš Vacek
Denisa Václavová
Zdeněk Zavřel

Brožura z jednání

brozura 1.3 - obalka

Shrnutí

Pdf (400 kb)